Vánoce, oslava příchodu božského dítěte

Přibližně před 13,6 miliardami let se z bodu menšího než elektron vynořil ve Velkém třesku námi spatřitelný vesmír. Pro ateisty z ničeho nic a beze smyslu, pro člověka duchovního z vůle a konání Nepředstavitelného a proto, aby se stal půdou pro rozvoj lidských duchů směrem k Nepředstavitelnému. Aby takový rozvoj směřující k sobě samým lidem usnadnil, z lásky k nim, stvořil Velký Hybatel ze své podstaty vzor v mužské a ženské podobě, mužský a ženský Princip z božského. Židovští, perští a řečtí proroci jej nazvali synem (a pannou) božím, Kristem, vysvoboditelem lidského ducha ze zajetí hmoty, ze zajetí ducha hmoty Ahrimana.

Kdekoli ve vesmíru dospěje lidská společnost k té úrovni, kdy je schopna přijmout božský vzor, zrozuje se tento v rovině lidské nejprve ve formě ženské (tj. pasivní) a následně pak jejím prostřednictvím ve formě mužského božského dítěte, dokonale čistého aktivního ducha. Tento děj připravuje celá duchovní oblast a když se jej podaří završit, jásá celé duchovní vedení lidstva (v evangeliu jásot andělů). Zrozením Čistého se vytváří předpoklad, aby lidstvo mohlo nastoupit do vyššího stupně vývoje, k vytvoření duchovní společnosti na Zemi. Barbarství podle zákonů přírodních - právo silnějšího, oko za oko, zub za zub - se ocitá pod tlakem příkladu vyššího typu vztahů, platných v duchovní dimenzi. Tam silnější pomáhá slabšímu a největší je ten, kdo nejvíce slouží ostatním. To je ono království boží, neboť tato služba je bohoslužbou (Nový zákon). To je podstata oné kvalitativní změny, to je ten důvod k jásotu andělů nad zrozením.

Vykupitel nám pomáhá vymanit se z okovů ducha hmoty

Změna se plně projeví, jakmile zrozený dospěje v muže. Tehdy se při nějakém duchovním úkonu, při křtu, plně spojí s kosmickým Principem božského vzoru a od tohoto okamžiku mluví jeho jménem, mluví z pramoudrosti, z roviny věčnosti. Nutně na sebe upozorní mimořádnými schopnostmi, jež jsou ukryty v každém člověku a které lidé označují jako zázraky, ale on je dosud neobjevil. Jakoby samozřejmě zvěstuje kolem sebe dosud jen tušené zákony duchovní dimenze, v nichž vědoucí již cítí skrytou pramoudrost. Jeho hlavním posláním je upozornit na existenci Stvořitelem daného pravzoru, Kosmického principu Krista, který je středem duchovního vedení lidstva. Ten totiž na rozdíl od dočasnosti Vtěleného, tělesného Ježíše, trvá a je nejprve citem a později duchovním okem dosažitelný kdykoliv do konce bytí hmotné dimenze, Velkého třesku. Tedy nejen do konce tělesného života každého, ale také v záhrobí. Je daným božským vzorem, průvodcem pro ty, co se chtějí v záhrobí vymanit ze zajetí ducha hmoty. Pro ty, kteří jej následují za života, se stává Vysvoboditelem v okamžiku, kdy se jejich duše oddělí od těla. Vzkřísí je k životu v duchovní dimenzi. Zrození zvěstovatele nového se nikdy neobejde bez odporu ducha hmoty prostřednictvím lidí, jež tento duch ovládá. Posel nové dimenze se musí vždy sebeobětovat. Proto je vidoucími nazýván Vykupitel. To je stručný sled symbolů, které jsou skryty v legendickém obsahu evangelií Nového zákona, pojednávajících o zrození Ježíše Krista. Musí být podány pohádkovou a legendickou formou, aby byly srozumitelné každému i naivnímu člověku.

Inspiraci k harmonii hledejme v betlémských legendách

Povšimněme si nyní betlémské legendy z hlediska jednoho důležitého aspektu, a sice z hlediska podmínek pro vtělení božského dítěte. I zde je předkládán vzor pro vtělení každého čistého ducha obecně. Nikoliv bohatství, nikoliv hygiena porodu, nikoliv komfort dětství, ale vzor harmonie muže a ženy při početí, těhotenství a porodu, jaký byl u Stvořitele očekáván na počátku stvoření člověka. Vzor dokonalé rodiny!

Prvním viditelným znakem tohoto betlémského vzoru lidem je duchovní harmonie muže a ženy. Teprve na ní může být postavena tělesnost, která je příznačná pro život v hmotné dimenzi. Jen ona může vytvořit základ pro dokonalý celek, pro spojení muže a ženy ve vyšší jednotku rodinu. Jen ta je předpokladem vzniku takové atmosféry, v níž roste dítě směrem k Dokonalému, jen ta je vstupní bránou čistých duchů na Zemi.

Druhým viditelným znakem betlémské legendy, předurčujícím příchod čistých duchů na Zemi, je vnitřní čistota ženy matky a na ní navazující stálá radostná harmonie, za jejíž udržení je však zodpovědný otec! Každý novorozenec je spojen neviditelnými vibracemi s matkou tak, že jakékoliv narušení duše matky narušuje zároveň i jeho duši. Největším prohřeškem proti Řádu stvoření je tedy u ženy poškozování duše vlastních dětí už od okamžiku početí.

Třetím viditelným znakem legendy je obraz duchovního muže, otce, jenž slouží Bohu prostřednictvím služby matce a dítěti. Otce, pro kterého platí ze slov dítěte: "Cokoliv jsi udělal tomu nejmenšímu z nejmenších, tedy každému ze svých dětí, mně, Ježíši, tedy kosmickému Vzoru z božského jsi udělal!" A pro mnohé z otců také naopak: "Cokoliv jsi neučinil pro své vlastní děti, mně, Ježíši, jsi neučinil!"

Když v rovině vibrací těchto aspektů pohlédneme na domněle naivní betlémy o letošních Vánocích, ucítíme náhle silný proud duchovní síly. V duchu, jenž není omezen časem, se přeneseme do dimenze akašické kroniky a na místě samém jsme zasaženi a "rozkmitáni" proudem vyzařování. Naše srdce jásá a tato vibrace se pak telepaticky přenáší na ostatní, kteří zatím nevidí, ale chtěli by. Tento jev, "nakmitání" a osvícení nemnohých, je i podstatou atmosféry Vánoc. Budiž pozdravena záře z Betléma!

Josef Staněk

časopis Phoenix 12/2005

www.agapebrno.cz/Clanky/Archiv/2005/Vanoce-oslava-prichodu-bozskeho-ditete.aspx